Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

 

stara-mapa.jpg

 

 

 

Typ jména obce Přeskače ukazuje nejpozději na 12. století. Označuje ves tkalců, kteří přesukují. V nejstarších dokladech se vyskytuje ještě druhé jméno pro Přeskače a to Přežíř odvozené od staročeského Přežir. I toto jméno je velmi staré a není vyloučeno, že zde byly původně osady dvě. Přelomu 11. a 12. století odpovídá i stavební styl kostela. Skutečné stáří kostela, ale zůstává tajemstvím. Některé prameny uvádí dokonce i 10. století, jiné polovinu 13. století. Více o kostele najdete na tomto odkaze. Nejstarší zmínka v písemných pramenech je ale až z roku 1279, kde je doloženo, že Martin z Přeskač prodává se svolením svých bratří své dědictví (3 lány, les a louky) a část patronátu fary v Přeskačích komendě johanitů v Horních Kounicích. Po roce 1437 připadly Přeskače ke statku Tavíkovickému. Přeskač se také dotkly spory mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad. Roku 1468 zabavil zmíněný Matyáš Korvín Přeskače Ludvíkovi z Tavíkovic jakožto přívrženci Jiřího z Poděbrad a věnoval je městu Znojmu. Ale to je nedokázalo udržet.

 

kostel-1932.jpg

fotografie z roku 1932

 
 
Významnou stavbou v obci je románský kostelík Všech svatých.  Z dosud zjištěného je možné jej datovat nejpozději do poloviny 13. století. Je však možné, že je již z přelomu 11. a 12. století. Jeden z historických pramenů uvádí, že byl původně zasvěcen svatému Václavovi, což se nepodařilo potvrdit. Naopak vše nasvědčuje tomu, že byl od samého počátku kostelem Všech svatých. Úctyhodné stáří kostela je patrné z půdorysného tvaru lodi i absidy kostela a také z jeho umístění v terénu. Prošel mnoha pozdějšími stavebními úpravami, které lze dodnes na stavbě doložit. Barokní úpravu dokládá cibulový tvar báně a nízká dřevěná věž. Také oltář a kazatelna jsou barokní. Zajímavý je rok 1829, kdy byl kostel opraven na náklady místních obyvatel.
 
 

skola-1932.jpg

   

 

Škola v Přeskačích nebyla, děti chodily do Běhařovic, což bylo zvláště v zimě obtížné. Proto byla v 1. pol 19. století zřízena v obci zimní škola. Vyučovalo se (roku 1835) v domě č.p. 5, potom v č. 23 u Severinů, v č. 19 u Kučerů a nakonec opět v č. 5. Učiteli byli místní lidé, nestudovaní, znali pouze čtení, počty a psaní, takže zimní škola byla v roce 1871 zakázána a zrušena. Děti opět docházely do Běhařovic, a protože tamní škola byla přeplněná, tak se jednotlivé osady oddělovaly. Roku 1889 požádaly Přeskače o zřízení samostatné školy. Dlouho jejich žádosti nebylo vyhověno. Tehdy zasáhl do dění tehdejší, pro obec velmi vlivný, farář Pavel hrabě Huyn (1904-1916 brněnský biskup). Přiměl majitele velkostatku k tomu, aby vystěhoval bezdětné rodiny a dal nastěhovat rodiny početné. Tím se zvýšil počet dětí potřebných pro zřízení školy v roce 1905. Prvním učitelem se stal Karel Kučera. V roce 1959 byla škola uzavřena. Nyní děti navštěvují školu v Tavíkovicích a ve Višňovém.

 

Obyvatelstvo v roce 1804 „čítalo 150 duší a 30 domů“, v roce 1850 již 199 obyvatel ve 34 domech. Do roku 1867 byla obec osadou Běhařovic - patřila do okresu Hrotovice, pak do politického okresu Moravské Budějovice.

 

kachny-na-navsi.jpg

 

 

Od roku 1964 byly Přeskače součástí Tavíkovic v okrese Znojmo. V roce 1990 se obec opět osamostatnila.

Hospodářství v obci bylo doloženo zmínkami o chovu koní (38 v r. 1910), hovězího dobytka (165 ks), ovcí (247 ks), prasat (309 ks). I v současnosti si obec zachovává zemědělský ráz.

 

 

První velkou modernizaci zažili obyvatelé v roce 1930, kdy byla dokončena elektrifikace. Od roku 1996 v obci funguje veřejný vodovod. Plyn proudí do jednotlivých domácností od roku 1999, kdy byla uvedena do provozu plynovodná síť. V roce 2005 byla dokončena kanalizace a ČOV. V roce 2005 byla uvedena do zkušebního provozu. Od roku 2007 je kanalizace a ČOV v trvalém provozu. Při výstavbě kanalizace byla objevena středověká podzemní chodba, která dle nalezených úlomků datována nejméně do 14. století. Podzemí bylo slavnostně otevřeno 31. 10. 2009.

Starostové obce a předsedové MNV:

Z historických pramenů není vždy zřejmé datum zvolení. Proto jsou uváděna data pouze tak, jak je bylo možné dohledat.

  • pol. 19. stol. - Tesař
  • od 1896 - František Stehlík
  • 1898 - 1900 - Josef Hrůza
  • 1902-1903 - František Tesař,
  • 1903-1910 - Josef Horák
  • 1910-1917 - František Kaplan
  • 1918 - Josef Hrůza
  • od 27. července 1919 do 1923 - Josef Horák
  • od 1923 - Leopold Ambrozek
  • v listopadu 1927 - Josef Horák ml.
  • od 5. listopadu 1931 - František Ambrozek do července 1938
  • 1938 - Jan Papoušek - ten byl starostou i přes válku

Období socialismu - nejsou již starostové, ale předsedové MNV:

  • červen 1945 - Josef Horák
  • říjen 1945 - Josef Tesař (odstěhoval se po odsunu do Kadova)
  • červen 1946 - Josef Kaplan
  • leden 1954 - Josef Peterka
  • 1955 - Josef Mlíčka

V roce 1964 Přeskače ztratily samostatnost a byly sloučeny s Tavíkovicemi.

Fotografie našich starostů pochází především z archivních fotografií členů hasičského sboru z roku 1937.

 

Josef Horák ml.

 Josef Horák ml.

 

josef-tesar.jpg

Josef Tesař

 

 

josef-kaplan.jpg

  Josef Kaplan

 

 

josef-peterka.jpg

Josef Peterka

 

  

josef-mlicka.jpg

Josef Mlička

 

 

 

Velmi pěkná je fotografie starosty obce Františka Ambrozka s mládenci u odvodů. Druhý z prava je Karel Martinek.

 

 

frantisek-ambrozek.jpg

 

Novodobá historie obce Přeskače - Přeskače opět samostanou obcí

 

První zasedání samostatného zastupitelstva obce Přeskače po rozdělení MNV Tavíkovice se uskutečnilo 6. 12. 1990. Na ustavujícím zasedání byl zvolen starostou obce pan Emil Otoupal. Funkci starosty vykonával až do 2. 2. 2015, kdy ze zdravotních důvodů na funkci starosty rezignoval. Zemřel 9. 12. 2016.

oe.jpg

 

Přáním Emila Otoupala bylo restaurování vybavení kostela. Tyto akce připravil a dočkal se jejich realizace. Oltář v kostele Všech svatých byl restaurován v roce 2015 fotografie z akce najdete na webu restaurátorského ateliéru. Tentýž tým restaurátorů zrestauroval v roce 2016 také kazatelnu.

 

PŘEHLED SLOŽENÍ ZASTUPITELSTVA OBCE OD R. 1990

 

Volby do zastupitelstva obce Přeskače 24. 11. 1990

Zastupitelstvo ustaveno 6. 12. 1990:

Emil Otoupal – starosta

Jan Dobeš – místostarosta

Miloš Navrátil

Věra Vranová

Vlastislav Tesař

Josef Vyklický

Marie Tesařová

 

Volby 18. a 19. 11. 1994

 

Zastupitelstvo ustaveno 20. 11. 1994:

Emil Otoupal – starosta

Eva Hejdová – místostarosta

Věra Vranová

Miroslav Mlíčka

Josef Vyklický

Marie Francová

Petr Adámek

 

Volby 13. a 14. 11. 1998

 

Zastupitelstvo ustaveno 16. 11. 1998:

Emil Otoupal – starosta

Eva Hejdová – místostarosta

Irena Navrátilová

Pavel Dobeš

Josef Vyklický

Marie Francová 

Petr Adámek 

 

 

Volby 1. a 2. 11. 2002

Zastupitelstvo ustaveno 14. 11. 2002:

Emil Otoupal – starosta

Pavel Dobeš  – místostarosta

Irena Svobodová 

Jiří Němec

Josef Vyklický

Josef Otoupal

Eva Hejdová

 

Volby 20. a 21. 10. 2006

 

Zastupitelstvo ustaveno 1. 11. 2006:

Emil Otoupal – starosta

Jiří Němec  – místostarosta

Pavel Dobeš

Irena Svobodová 

Ilona Navrátilová

Josef Otoupal

Ivana Hejdová

 

Volby 15. a 16. 10. 2010

 

Zastupitelstvo ustaveno 8. 11. 2010:

Emil Otoupal – starosta

Jiří Němec  – místostarosta

Pavel Dobeš

Irena Svobodová 

Ilona Navrátilová

Ivana Krpatová

Roman Vyklický

 

 

Volby 10. a 11. 10. 2014

 

Zastupitelstvo ustaveno 5. 11. 2014:

Emil Otoupal – starosta

Jiří Němec  – místostarosta

Pavel Dobeš

Ilona Navrátilová

Ivana Krpatová

Roman Vyklický

Jan Vrana

 

V průběhu volebního období dne 2. 2. 2015 odstoupil ze zdravotních důvodů Emil Otoupal z postu starosty. Zvolen byl Pavel Dobeš. Marek Adámek jako první náhradník složil slib člena zastupitelstva na zasedání 29. 12. 2016.

Volby 5. a 6. října 2018

Zastupitelstvo ustaveno 2. 11. 2018:

Pavel Dobeš – starosta

Jiří Němec  – místostarosta

Marek Adámek

Ilona Navrátilová

Ivana Krpatová

Roman Vyklický

Jan Vrana

 

 

Volby 23. a 24. září 2022

Zastupitelstvo ustaveno 18. 10. 2022:

Pavel Dobeš – starosta

Jiří Němec  – místostarosta

Marek Adámek

Martin Kellner

Ivana Krpatová

Roman Vyklický

Jan Vrana