Prohlídku si domluvte předem s průvodkyní Zdislavou Vyklickou na tel: 731 139 506. Nejlépe je zavolat si alespoň jeden den dopředu (nejlépe ještě dřív). Smluvený čas se snažte dodržet. Pokud víte, že budete mít zpoždění, informujte ji. Průvodkyně provází ve svém volném čase nemá proto všechny termíny a časy volné
Pokud přijedete a máte zájem prohlédnout si podzemí, avšak nemáte předem prohlídku domluvenou, můžete zkusit zavolat naší průvodkyni. Není však možné, aby Vám vždy vyhověla.
Upozornění pro prohlídky s menšími dětmi: za děti zodpovídá doprovod. Děti nemohou v objektu probíhat bez dozoru. Pokud doprovod nezvládá děti hlídat ani po napomenutí průvodkyně, je průvodkyně oprávněna prohlídku bez náhrady ukončit.
Prohlídka se psem je možná po předchozí domluvě s průvodkyní.
Turistickou známku můžete zakoupit i na obecním úřadě.
Vstupné:
- děti do 6 let zdarma,
- děti od 6 do 15 let 20 Kč,
- osoby od 15 let 40 Kč,
- z provozních důvodů je však nutné, aby při jedné prohlídce bylo uhrazeno alespoň 160 Kč. Pokud si tedy přeje prohlídku např. pouze jedna platící osoba, zaplatí 160 Kč,
- za poplatek 10 Kč pro osoby nad 15 let je umožněna spolu s prohlídkou podzemí také prohlídka kostela.
Vstup k prohlídce historické expozice je bezbariérový. Do podzemních prostor je přístup po schodech.
Prohlídka kostela bez prohlídky podzemí - 10 Kč za osobu, avšak při jedné prohlídce musí být z provozních důvodů uhrazeno alespoň 50 Kč. Pokud si prohlídku přeje např. pouze jedna platící osoba uhradí vstupné 50 Kč.
Milovníci geocachingu najdou bližší informace ZDE.
Přeskačské podzemí je turistické známkové místo. Při prohlídce nebo na obecním úřadě máte možnost zakoupit si turistickou známku za 30 Kč a turistickou nálepku za 12 Kč.
Středověké přeskačské podzemí bylo náhodně objeveno v prosinci 2004 při budování splaškové kanalizace v obci. Objevené chodby a místnosti byly výjimečné a velmi zachovalé. Zastupitelstvo obce se tedy rozhodlo tyto zajímavé prostory zpřístupnit veřejnosti. Byl proveden záchranný archeologický průzkum, při kterém byly objeveny další archeologické objekty. Za finanční podpory Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova byl v roce 2009 vybudován vstupní objekt do podzemí.Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost prohlédnout si nejen podzemí, ale také zčásti zachovalou obilní jámu a malou historickou expozici.
Podzemí má dvě části: hlavní chodbu dlouhou přibližně 35 m, širokou 150 – 180 cm a vysokou 170 – 190 cm a úzkou chodbu se třemi kruhovými místnostmi. Strop chodeb je přibližně 2,5 m pod povrchem. Podzemní chodby pravděpodobně sloužily jako úkryty v dobách válečných nepokojů. Nejstarší úlomky keramiky, které zde byly nalezeny, pocházejí ze 14. století. Podle nich bylo datováno stáří těchto chodeb. Nejmladší úlomky zde nalezené jsou ze 17. století. Pravděpodobně v této době byly také chodby zasypány.
Původní rozsah podzemí se dosud nepodařilo bezpečně zjistit a zůstává tak předmětem dalšího bádání. Dobře jsou patrné rýhy po nástrojích při lámání chodeb, výklenky pro uložení kahanů a loučí. V široké chodbě je kamenná lavice, která je častou součástí podzemních chodeb.
Podařilo se zpřístupnit tři kruhové místnosti. Dvě větší místnosti mají nahoru proražený komín, který sloužil k výměně vzduchu. Tyto místnosti byly vhodné pro úkryt osob a mohl zde být rozděláván i oheň. Menší místnost sloužila pravděpodobně k uskladnění potravin.
Chodby vedoucí ke kruhovým místnostem jsou úzké a jejich tvar kopíruje postavu. Tomu že tyto místnosti sloužily především k úkrytu osob, nasvědčuje malý vstupní otvor do úzkých chodeb umístěný 60 cm nad úrovní široké chodby. Tento otvor byl kvůli zpřístupnění zvětšen.
Podzemní prostory jsou vykopány v hornině nazývané podle její charakteristické kresby, připomínající hadí kůži, serpentinit neboli hadec. Tato hornina je velmi pevná a obsahuje zvýšený obsah železa, niklu a hořčíku. Hadec je svým původem velmi stará přeměněná vyvřelina. Na stěnách podzemních prostor lze vidět nepravidelné útvary a hojné žilkování složené z různých druhů křemenné hmoty. Vedle tvrdého chalcedonu zde najdeme žíly měkkého mastku a chloritů.
Obilní jáma, která byla objevena v těsné blízkosti podzemí, sloužila k uchovávání obilí. Po naplnění byly jámy neprodyšně uzavřeny. Hrdlo jámy bylo utěsněno slámou, hlínou a kameny. Tím došlo k zastavení procesů znehodnocujících obilí. Do obilní jámy je možné nahlédnout.
(obrázek: http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/remesla/zemedelstvi/)
Budova vstupního objektu do přeskačského podzemí se nachází v těsném sousedství románského kostela zasvěceného Všem svatým. Stejně jako kostel má půlkruhovou apsidu a střechu krytou šindelem. Kostel Všech svatých je evidován v seznamu kulturních památek.
Fotografie: Jan Sucharda
Kresba chodeb: Jihomoravské muzeum ve Znojmě
Dne 10. ledna 2010 odvysílala Česká televize v pořadu Toulavá kamera reportáž o Přeskačském podzemí
Záznam je ZDE
Český rozhlas - listopad 2016:
Naše průvodkyně Zdislava Vyklická přivítala v podzemí Český rozhlas
Článek a zvukový záznam ZDE
Ocenění za zpřístupnění podzemí: ZDE (Článek zveřejněný na webu Parlamentních listů)
Další video z pořadu Toulavá kamera 15. 6. 2014:
Pořad ke shlédnutí v archivu ČT Přeskačské podzemí je prezentováno v bloku o okolí řeky Rokytné. Začátek bloku je v 18. minutě pořadu.
Slavnostní otevření podzemí v tisku:
Znojemský deník
Zprávy na idnes
Podzemí 31.10.2009 - Znojemský deník
Podzemí 2.11.2009 - Znojemský týden
Podzemí 2.11.2009 - Znojemský deník (1)
Podzemí 2.11.2009 - Znojemský deník (2)
Podzemí 3.11.2009 - Znojemsko
Podzemí (5.11.)- Znojemský deník